Albert Reynolds byl ministerským předsedou Irska. The Times otiskl článek, v němž jej obvinil z nekalých praktik v Parlamentu, načež jeho vláda padla. Reynolds podal žalobu pro pomluvu, ale neuspěl s odůvodněním obrany ve formě kvalifikovaného privilegia. Demonstrativní výčet doplňujících faktorů, které by měly být brány v úvahu při stanovení zásahu do občanské cti a lidské důstojnosti pro určení hranice privilegia svobody projevu. Rozhodujícím kritériem nicméně zůstává prokázání veřejného zájmu.

 

  1. Závažnost obvinění. Čím závažnější obvinění je, tím více byla veřejnost dezinformována a difa-movaná osoba poškozena, pokud tvrzení není pravdivé.
  2. Povaha informace a uvážení, do jaké míry je předmětný problém záležitostí veřejného zájmu.
  3. Zdroj informace. Někteří šiřitelé informace nemají přímou znalost o události. Někteří mají vlastní důvody rozmělnit informaci anebo jsou placeni za své příběhy.
  4. Vynaložené úsilí a konkrétní kroky k ověření pravdivosti informace.
  5. Status informace. Obvinění již může být předmětem vyšetřování, které vyžaduje ohledy.
  6. Naléhavost záležitosti. Zprávy jsou často komoditou podléhající rychlé zkáze.
  7. Zda byl žádán komentář od stěžovatele (žalobce). Ten může mít informace, kterými jiní nedis-ponují nebo které nesdělili. Oslovení stěžovatele (žalobce) nemusí být vždy nutné.
  8. Zda médii šířené sdělení obsahovalo podstatu události viděné očima stěžovatele (žalobce).
  9. Tón sdělení šířeného médii. Původce mediálně šířené informace může iniciovat diskusi nebo vyšetřování. Nemusí prezentovat obvinění jako sdělování faktu.
  10. Okolnosti zveřejnění včetně jeho načasování.