Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 30 Cdo 2092/2007 ze dne 31.1.2008. Podle ustanovení § 13 o.z. občanskoprávní sankce postihují sub-jekty, resp. původce neoprávněného zásahu do osobnostních práv fyzické osoby, chráněné všeobecným osobnostním právem.

Původcem neoprávněného zásahu přitom mohou být jakékoliv fyzické či právnické osoby. Jestliže byl neoprávněný zásah do osob-nostních práv fyzické osoby způsoben někým, kdo byl použit práv-nickou nebo jinou fyzickou osobou k realizaci činnosti této práv-nické či jiné osoby, přičítá se za použití analogie ustanovení § 420 odst. 2 ve spojení s ustanovením § 853 o. z. neoprávněný zásah samotné jiné fyzické či právnické osobě. Soud se musí zabývat splněním předpokladu tohoto druhu odpovědnosti, a to že práv-nická osoba vědomě použila takové osoby a že taková osoba vě-domě jednala, byla použita za právnickou osobu v rámci pověřením vymezené činnosti.

Je-li na základě zhodnocení všech okolností konkrétního případu – především z hlediska místního, časového a věcného vztahu k plnění činnosti – na místě závěr, že se činnost použité osoby již neděla v rámci pověřením vymezené činnosti, ale šlo o vybočení (exces) z tohoto rámce, tedy o jednání za jiného z vlastní iniciativy a ve vlast-ním zájmu, postihují občanskoprávní sankce podle ustanovení § 13 o.z. přímo tuto použitou osobu.