Albert Reynolds byl ministerským předsedou Irska. The Times otiskl článek, v němž jej obvinil z nekalých praktik v Parlamentu, načež jeho vláda padla. Reynolds podal žalobu pro pomluvu, ale neuspěl s odůvodněním obrany ve formě kvalifikovaného privilegia. Demonstrativní výčet doplňujících faktorů, které by měly být brány v úvahu při stanovení zásahu do občanské cti a lidské důstojnosti pro určení hranice privilegia svobody projevu. Rozhodujícím kritériem nicméně zůstává prokázání veřejného zájmu.
- Závažnost obvinění. Čím závažnější obvinění je, tím více byla veřejnost dezinformována a difa-movaná osoba poškozena, pokud tvrzení není pravdivé.
- Povaha informace a uvážení, do jaké míry je předmětný problém záležitostí veřejného zájmu.
- Zdroj informace. Někteří šiřitelé informace nemají přímou znalost o události. Někteří mají vlastní důvody rozmělnit informaci anebo jsou placeni za své příběhy.
- Vynaložené úsilí a konkrétní kroky k ověření pravdivosti informace.
- Status informace. Obvinění již může být předmětem vyšetřování, které vyžaduje ohledy.
- Naléhavost záležitosti. Zprávy jsou často komoditou podléhající rychlé zkáze.
- Zda byl žádán komentář od stěžovatele (žalobce). Ten může mít informace, kterými jiní nedis-ponují nebo které nesdělili. Oslovení stěžovatele (žalobce) nemusí být vždy nutné.
- Zda médii šířené sdělení obsahovalo podstatu události viděné očima stěžovatele (žalobce).
- Tón sdělení šířeného médii. Původce mediálně šířené informace může iniciovat diskusi nebo vyšetřování. Nemusí prezentovat obvinění jako sdělování faktu.
- Okolnosti zveřejnění včetně jeho načasování.
